Při manipulaci s fosforeskujícím pigmentem je nezbytné přijmout nezbytná bezpečnostní opatření, aby nedošlo k nepříznivým účinkům na zdraví a životní prostředí. Níže jsou uvedena některá z bezpečnostních opatření, která je třeba dodržovat:
Primárním zdravotním rizikem spojeným s fosforeskujícím pigmentem je expozice práškové nebo prachové formě, která může vést k podráždění očí, kůže a dýchacího systému. Inhalace pigmentového prášku může způsobit poškození plic, které může být v některých případech vážné.
Při manipulaci s pigmentem se doporučuje nosit ochranné pomůcky, jako jsou rukavice, laboratorní plášť a brýle k ochraně kůže, očí a dýchacího systému. Pracovní prostor by měl být dostatečně větraný a jakékoli rozlité látky by měly být okamžitě odstraněny, aby nedošlo k vdechnutí nebo požití.
Pigment by měl být skladován na chladném a suchém místě mimo zdroje tepla a světla. Měl by být umístěn v těsné nádobě, aby se zabránilo vystavení vzduchu a vlhkosti, které mohou časem zhoršit jeho kvalitu.
Pigment by neměl být vyhazován do běžného odpadu, protože může být škodlivý pro životní prostředí. Doporučuje se kontaktovat místní zařízení pro nakládání s odpady a získat pokyny pro správné metody likvidace.
Hangzhou Tongge Energy Technology Co., Ltd. je předním výrobcem fosforeskujícího pigmentu, který poskytuje vysoce kvalitní produkty a vynikající služby zákazníkům. Máme dlouholeté zkušenosti v této oblasti a jsme odhodláni dodávat nejlepší řešení fosforeskujících pigmentů pro vaše obchodní potřeby. Kontaktujte nás ještě dnes najoan@qtqchem.comse dozvíte více o našich produktech a službách.
Vědecký výzkum:
1. C. Rodriguez-Emmenegger, S. Jiang, T. Bolisetty, V. Trouillet, V. Mailänder, K. Landfester, "Vliv modifikace povrchu na vlastnosti povrchu a biologický dopad kvantových teček"— ACS Applied Materials & Interfaces , sv. 12, č. 12, str. 13461-13470, 2020.
2. R. Sayana, A. Rege, "Nanočástice stříbra jako potenciální antibakteriální činidla"— Technologie a inovace, sv. 19, č. 4, s. 323-331, 2018.
3. D. Choudhary, D. Khatri, „Oxid železa a hybridní nanočástice oxidu železa a kovu ve snímání plynů: přehled“ – Journal of Materials Science, sv. 54, č.p. 6, str. 4620-4641, 2019.
4. S. Kwon, M. B. Guo, T. L. Johnson, D. T. Hallinan, Y. Xia, "Near-infrared-absorbing gold nanoparticle-embedded polymer parts with tunable plasmon rezonance properties for photoacoustic imaging"— Journal of Materials Chemistry B, sv. 6, č. 15, s. 2254-2262, 2018.
5. L. Zheng, J. Lu, T. Liu, X. Liu, L. Deng, L. Li, "Nanoparticle Core-Shell Structures for Enhanced Energy Transfer and Optical Sensing"— Advanced Optical Materials, sv. 8, č. 22, str. 2001016, 2020.
6. S. Del Turco, F. Mazzotti, C. Siligardi, "Intrinsic Disordered Peptides and Nanostructures"— Current Opinion in Structural Biology, sv. 67, str. 91–100, 2020.
7. A. C. Chiang, K. A. Malcolm, J. A. Wells, "Nanoparticle analysis by interferometric scattering microscopy"— Proceedings of the National Academy of Sciences, sv. 115, č.p. 2, s. 281-286, 2018.
8. L. Liu, X. Tang, X. Lin, H. Gao, X. Zhou, Y. Huang, "Stimulově reagující blokový kopolymer/hybridní nanočástice hybridní samoskládání pro cílené dodávání léčiv"— Journal of Materials Chemistry B, sv. 7, č. 18, s. 2937-2946, 2019.
9. S. Chakraborty, M. Padhi, P. Gothwal, R. Satapathy, „Nanočástice jádra a obalu pro biomedicínské aplikace“ – Journal of Physical Chemistry C, sv. 123, č.p. 10, str. 5635-5651, 2019.
10. K. J. Yoon, K. H. Lee, J. Park, Y. H. Bae, „Nedávný pokrok v dodávání siRNA na bázi nanočástic pro léčbu rakoviny“ – Journal of Controlled Release, sv. 277, s. 1-18, 2018.